Jedna cesta, mnoho pocitů

12. prosince 2012 v 6:00 | NaNy |  Staré články
Vrátím se k letošnímu září, kdy jsme jeli na školu v přírodě.

Nebudu jí celou rozebírat, půjdu rovnou k té cestě, k Růženčině zahrádce. V tu chvíli se to ve mě míjelo sem tam emocemi... nemohla jsem se na nic soustředit, zakopla jsem o pařez a skoro se skutálela z kopce (no ok, trochu přeháním, ale o ten pařez sem zakopla :-D).

Myslela jsem na něj. Na jeho úsměv, na jeho tvář, na jeho vlasy, na jeho krásné, oříškové oči... Neustále jsem se na něj dívala, jak se tam baví s ostatními holkami, jak je "spokojený". Jak se tam s ostatními pošťuchuje. A já jen mlčky stojím za ním- několik metrů za ním. Uzavřená, jen ve svých myšlenkách.
Vždycky, když se na mě podíval, tak jsem odvrátila pohled někam do kopců, do lesa. Podle mě se nedíval na mě, ale jen se prostě otáčel, jako úplně obyčejný člověk, který se potřebuje ujistit, jestli za ním všichni jdou (a nebo jestli za ním náhodou neběží dinosaurus). Já jsem mu byla fuk.
Když on zrychlil, já jsem zrychlila. Když on zakopnul, já jsem také "zakopla". Když se on zastavil a otočil se, já jsem se zastavila a upravovala si tkaničku. Když on poběhl, já taky. Ještě že se moc často neotáčel.
Já vím, nebylo to žádné řešení, ale já jsem měla tu potřebu to dělat. Být u něj na pořád stejnou vzdálenost. Ani o krok dál, ale ani o krok blíž. Nedokázala bych to a musela bych se na nějakou chvíli zastavit a počkat, až bude vzdálenost zase akorát.
V hlavě byl jen on. Ani únava, ani znuděnost se do tý hlavy nedostali. Jen on. ON.
Další dny mé emoce ještě víc rozproudily, ale o tom už nic víc.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsem tu?

Ano-------- ;)))

Komentáře

1 Ell Jones Ell Jones | Web | 12. prosince 2012 v 16:07 | Reagovat

Není ta fotka náhodou od pramenů labe? Tam jsme byli na výletě na škole v přírodě v třetí třídě. Trochu mi to ta fotka připomíná...

2 krasna-sluchatka krasna-sluchatka | 12. prosince 2012 v 18:33 | Reagovat

jj, je :-)

3 Snow © Snow © | Web | 12. prosince 2012 v 22:29 | Reagovat

Jo takový pocity jsou krásný ale za chvíli si začneš myslet jaký on je blbec a ta jeho povaha. No věř mi já to taky tak mám, i když mám stálého partnera už dva roky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama