Facebooková minulost?

19. března 2013 v 6:00 | NaNy |  Staré články
Zapla jsem facebook. Normálně bych se podívala na upozornění a napsala kámoškám, které jsou skoro vždy online. Ale teď ne. Teď jsem se podívala do historie. Na dětinské fotky, o kterých jsem si tehdy myslela, že jsou hrozně cool. Na statusy, které vypadaly jako: Ahoj, jak se máte? A pak jsem taky podívala na staré zprávy. Kámošky mi píšou, ale já to ignoruju a jdu dál a dál do minulosti. Sleduju hádky, které mě bodají srdce. Až teď si uvědomuju, že se ta věc dala vyřešit úplně jinak. Náhle se tam objeví jeho jméno - jméno toho, kterého jsem milovala, toho, který mi psal LÁSKO. Když se dívám na začátek chatu tak mi začnou slzet oči. Jak postupuju, tak už to nejde zadržet a slzy začnou stékat po tváři. Co jsem udělala špatně? ptám se sama sebe. Proč se to muselo stát? Kde byla ta chyba? Naposledy si přečtu jeho slova a jedu dál. Jenže... už se mi nějak nechce. Už jsem narazila na zprávy s lidmi, které jsem si musela připomenout. Tak proč listovat dál do minulosti a rozesmutnit se ještě víc?
Bodnutí u srdce bylo v realitě ještě větší. Potkala jsem ho. Zas. On se se mnou normálně bavil. Nejevil žádný známky toho, že bychom spolu někdy chodili. Jen se usmíval. Ale, on se vlastně usmíval vždycky. To se mi na něm líbilo. To byla jedna z těch věcí...
Raději vypnout facebook a zapomenout na něj. Ale ono to nejde. Kdykoli si na něj vzpomenu, tak se mi srdce rozbuší. Ne, nebudu na něj zapomínat. Budu si pamatovat ty krásné chvíle, kdy jsme byli spolu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsem tu?

Ano-------- ;)))

Komentáře

1 hogreta hogreta | E-mail | Web | 19. března 2013 v 22:38 | Reagovat

Víš, co je docela zajímavé? Jak je ten čas vlastně relativní, každý ho vnímá jinak. Zatímco pro tebe existuje něco jako "facebooková minulost" a to, co se na něm dělo třeba před dvěma lety považuješ za strašně dávno, tak pro mě už není strašně dávno ani těch necelých sedm let, co ten facebook mám. A díky tomu se na něm pro mě nemohlo ani nic zásadního odehrát, protože pro mě se věci, které ty píšeš, odehrávaly buď na živo nebo přes mobil - ale ani to pořádně ne, mobily do ČR přišly teprve když mi bylo nějakýcz deset let, v jedenácti jsem jeden dostala i já (vážil asi čtvrt kila, měl vytahovací anténu a já jsem byla hrozná frajerka :-D).

Rozdíl mezi námi je, že mi opravdu zůstávají pouze ty vzpomínky, zatímco ty si můžeš ty vzpomínky kdykoli vzkřísit tím, že si to přečteš na facebooku. Těžko říct, co je lepší. Já už tak na věci, ze kterých mi tehdy bylo smutno, dávno zapomněla. Ale třeba jsem zapomněla i na něco pěkného, co ty máš možnost si zálohovat a uchovat:).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama