Blog je mým učitelem

20. září 2014 v 13:31 | N. |  Ze života
Ano, blog mi toho dost vzal. Hlavně soukromí. To mě mrzí asi nejvíc. Na blogu nemůžu psát, jak si dávám heroin, protože by to půlka školy a rodiny věděla (lol, samozřejmě že heroin ne, byl to jen příklad :'D). Blog mě totiž být původně únik z reality do mého světa, jenže když vím, že ho všichni mí známí sledují, tak to jiný svět prostě není.
I přes to všechno mohu říct, že mi více dal. Ukázal mi, že život není jednoduchý, ale že si ho jde i přes všemožné zrůdné věci užívat, když si budu dávat pozor. Všem těm věcem bych chtěla věnovat tento článek. Ještě netuším, jak moc se rozepíšu, ale byla bych ráda, abyste si ho přečetli, hlavni vy, kteří máte svůj blog a napsali názor.

Ne zrovna slušná kritika
Můj bože, kritiku budu díky blogu vždy řadit na první příčku. Před třemi lety bych se s ani sebemenšími hejty nevyrovnala, skoro bych brečela a byla bych z toho strašně smutná. Mluvím jak o reálném životě, tak o blogu. Ale teď se všem urážkám vysměju. Např: "Jsi tlustá!" - jo, mám pár kilo navíc, ale vidím na sobě, že hubnu a že měním svůj životní styl, takže shut up! Dřív bych takhle reagovat neuměla, ale dnes. Pohoda, klídek.

Naivní
Díky blogu jsem poznala, kdo jsou mí opravdoví přátelé, kterým je to jedno, kteří jsou ochotní být se mnou třeba ve videích a tak. Už nejsem naivní, co se týče lidí kolem mě, už tak nějak vidím, co je uvnitř. Co pod tím svým usměvavým obličejíčkem skrývají. Stejně tak třeba na blogu poznám lidi, kteří ke mně chodí proto, že mají rádi mojí tvorbu a ne jen kvůli tomu, abych se na jejich blog taky podívala a zvýšila jim návštěvnost.

Škola
Blog mi ve škole neuvěřitelně pomohl. Skoro každý den si procvičuju pravopis (neříkám, že vždycky píšu jako mistr čeština, ale když nejde o deníček, snažím se), pracuji s HTML editorem, dělám různé grafické věci a taky upravuju videa. Samo o sobě mi ty videa k ničemu nejsou, ale naučila mě, co je to trpělivost (aneb 10násobné vypadnutí Movie Makeru :D).

Sebevědomí
Nikdy jsem netrpěla nízkým sebevědomím. Nikdy jsem si nepřišla ani namyšlená. Vždycky jsem se držela v tom rozmezí, kdy je to ok. Blog mi s tím začal hýbat. Poznala jsem, co je to být malá myšička, co ani čumáček nevystrčí a co je to být lehce namyšlený člověk. Podle mě je to skvělá zkušenost, díky tomu jsem objevila, jaká bych taky mohla být, kdybych měla nízké/vysoké sebevědomí.

Příležitost
Samozřejmě, že bych nedostávala dopisy od Vás, balíčky k recenzi apod, kdyb
ych blog neměla. Takhle jsem dostala příležitost něco ukázat. Bez blogu by mě znalo a několik desítek lidí méně, poslední dobou možná i stovek.

Založení nelituju! Přineslo to s sebou trable, smutné okamžiky a nejistotu, ale přebyly to ty skvělé věci, které sem tu vypsala, ba ještě víc.
Jediné, co bych chtěla říct, je:
NIKOMU O BLOGU NEŘÍKEJTE!
NIKDY NA BLOG NECHOĎTE VE ŠKOLE!
NIKDY NEŘÍKEJTE SVÉ CELÉ JMÉNO!
NIKDY NEZVĚŘEJŇUJTE FOTKY, KDE VÁS BUDE JASNĚ POZNAT!
(a nebo to všechno dělejte, ale pak si nestěžujte na soukromí na blogu ;))


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsem tu?

Ano-------- ;)))

Komentáře

1 Bella-Kejtý<3 Bella-Kejtý<3 | Web | 20. září 2014 v 14:30 | Reagovat

Já na blogu hodně dlouho skrývala svou identitu, ale naštěstí nemám zase tak čtený blog a do soukromí mi moc nelze, i když v tom souhlasím s tebou nemůžu si tam psát, co chci, protože mi na blog leze brácha :D V hodně věcech to máme podobné, někdo by řekl, že blog je jenom ztráta času, ale už si neuvědomuje, že tě to posune dál, i když mě ve škole posunuly spíše povídky, než blog sám o sobě :) A s tou trpělivostí to máme taktéž stejně :D Movie Maker cvičí mou trpělivost dokonale :D a musím uznat, že Mictrosoft Word taky :D

2 Kerr Kerr | Web | 20. září 2014 v 14:58 | Reagovat

Já jsem měla blog už od svých devíti let a vždycky se o něm nějak dozvěděli přátelé z okolí. Hodně mi to vadilo, ale teď jsem se nějak naučila to přijmout jako věc, která prostě nejde změnit a také s tím žiju:) Souhlasím s tebou, kromě těch videí- to, že s tebou někdo nechce dělat video přeci neznamená, že není pravý přítel. Já mám spoustu kamarádů, kteří by před kameru nevlezli, protože se stydí, nebo nechtějí být na internetu. Naopak si myslím, že lidé, kteří se vnucují do videa až moc, se jen chtějí před kamerou ukázat, touží po oblibě a zneužívají toho, že mají kamarádku, která má známý blog.

3 Nany Nany | Web | 20. září 2014 v 19:03 | Reagovat

[1]: Můj brácha je proti mému blogu, lel :D My se teď učíme úvahy, takže už jsem profík :'D

[2]: Jo, tak s těmi videi máš pravdu, já to myslím tak všeobecně, to byl jen příklad, který ale není přesný ;)

Děkuji :)

4 hanienes hanienes | Web | 21. září 2014 v 13:21 | Reagovat

Musím s tebou souhlasit! :) Krásně jsi to napsala.
Mě blog taky naučil hodně věcem. Nejenom věci, co jsi zde vypsala. Ale i organizování různých věcí; článků, kdy na blogu budu apod.
Jsem moc ráda, že o mém blogu nikdo neví. Já jsem si blog založila se stejnou myslenkou, jak jsi měla ty a naštěstí se mi jí daří pořád udržovat. Jednou na můj blog přišla spolužačka, ale naštěstí byla na tolik laskavá, že si to tak nějak nechala pro sebe, teď jsme se zase sblížily a protože to jsou už asi 2 roky, myslím že už na to zapomněla.
Je jen škoda, že blog poslední dobou silně zanedbávám. Ale když se chci věnovat psaní, musím mít i slušné známky, takže 15 hodin strávené učením je nutností. Jedu od osmi do desíti nonstop a na to blog si čas nemůžu najít. Je třeba nastavit si, co je důležitější a pro mě to je škola. Ale nadruhou stranu s blogem přestat nechci. Prostě to musím nějak zvládnout...

5 Kix*♥ Kix*♥ | Web | 21. září 2014 v 14:01 | Reagovat

Krásný článek, povedl se ti. Shrnula jsi do něj důležité věci, které by si každý bloger/ka měl/a uvědomit :-). Co blog dal, vzal :-)
Blog je skvělá věc, ale může být i nebezpečná... proto je dobrý udržovat si nějaké soukromí :-)

6 *Shock *Shock | Web | 21. září 2014 v 15:19 | Reagovat

Napsala si to dost vystiženě - všechny body v jednom článku. Myslím že bloger - blogérka by si měl/a nějaké to soukromí dodržovat pokuď nechce aby o něm vědělo XXX lidí.

Líp si to napsat snad ani nemohla..:)

7 liketeenspirit liketeenspirit | Web | 21. září 2014 v 15:29 | Reagovat

Já jsem třeba měla dva blogy, kde jsem neukázala svojí identitu, a když už se našel někdo kdo tam zabloudil, tak ho to okamžitě zajímalo, a proč a jak, a myslím, že fotka až takový problém není... :D kdežto to jméno, to bych třeba asi úplně neřekla, to je pravda :)

8 Desirée Lydon Desirée Lydon | Web | 21. září 2014 v 18:28 | Reagovat

Já už bloguju docela dlouho a pořád se držím v jisté anonymitě. Fakt nechci, aby mně někdo poznával nebo tak něco. Blog je mým malých únikem z reality. Jinak pěkně napsané, se všemi body souhlasím :)

9 Drzounka Drzounka | Web | 24. září 2014 v 23:42 | Reagovat

Jéj, tobě na blog chodí i nějací známí ? No.. popravdě.. Kdyby na můj blog chodil někoho koho znám.. Tak bych ho asi zrušila... Pro mě je blog aspoň trošku únik před realitou a hlavně názor lidí co neznám osobně.. Naprosto souhlasím.. Já sama.. boha.. nechápu jak jsem mohla mít blog o křečkách a kopírovat články.. Fakt nějaká 12ti letá čubka jsem byla.. :-D A že máš pár kilo navíc :3 Co mám povídat já ! :) Já s tebou do videjka klidně půjdu ! :-D Ale asi bydlíš daleko, to je potom horší ! :-D a já sem chudá, nemám ani na jídlo :P Sebevědomí.. to je pro mě nekonečná horská dráha.. Jednou je neskutečně nahoře a další dobu je neskutečně dole.. V tom mi blog nic nepřinesl.. I když lidi píšou kladně, nezajímá mě to a já mám furt v hlavě zakomplexovanou určitou myšlenku na sebe..
No.. já nějak.. moc své fotky nezveřejňuji a když ano, tak to jsou aspoň fotky co nemám na jiném profilu jako je fb a pod.. I když.. Ale vím že na tomto blogu mám soukromí a že o něm opravdu nikdo známej neví.. Pro mě je blog hodně důležitej. Vypisovat ty svoje pocity umím, tak proto.. když to neumím říct.. Psychicky mi to docela pomáhá i když asi né až tak aby se mi upravil způsob myšlení.. ok už asi melu píčoviny.. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama