Je to jen strach? aneb co bych řekla, ale nemůžu

13. prosince 2014 v 15:29 | Nany J |  Ze života
Nejsem ten typ člověka, který by se neustále bál. Mám smysl pro dobrodružství a nedělá mi problém riskovat (pokud teda nejde o únik z koupelny s pavoukem mezi dveřmi). Jenže mnohdy se najdou drobnosti, na které neseberu ani kousíček odvahy a někdy toho i lituju.
Když bych se měla zaměřit na maličkosti, tak je to hlášení ve škole. Když něco nechápu, nepřihlásím se, když na něco vím odpověď a ostatní si s tím lámou hlavu až nakonec musí sama profesorka odpovědět, také se nepřihlásím. A za tím stojí strach. Co kdybych řekla úplnou pitomost a každý by se mi smál? Nevím, proč mi v tom okamžiku nedochází, že i kdyby se třída opravdu rozesmála, tak by to bylo na pár sekund a pak už by si na to ani nevzpomněli (jestliže by nešlo o nějakou perličku).
Ale pak už tu jsou důležitější věci, než je hlášení ve škole. Je tu upřímnost - nedokážu člověku říct, že ho nemám ráda. Nejsem sice ten typ, co by mu tvrdil, že je jeho nejlepší kamarád, ale na druhou stranu mu nikdy neřeknu, že si o něm myslím tohle a tohle.
A když se dostanu ještě dál, tak je to vlastně celkově vyjádření mého názoru. Kdybych všechny ty věci mohla říct a neneslo by to následky, tak mám pocit, že by se mi dost ulevilo. Našla bych v sobě klid a konečně by odpadl ten veliký kámen mlčenlivosti.
Zdá se, že je lehké ten kámen odbourat a roznášet do světa cokoli. Bohužel, strach je mocný pán a zklamání snad ještě větší. Zklamání ostatních z toho, co jsem řekla. A to nechci. Takže prostě a jednoduše budu sedět a mlčet, dokud nesesbírám celou skládačku s názvem ODVAHA.


zdroj obrázku: tumblr
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsem tu?

Ano-------- ;)))

Komentáře

1 Dena Hviezdička Dena Hviezdička | Web | 13. prosince 2014 v 15:52 | Reagovat

To je normálne, že niekedy nemáš odvahu povedať niekomu, že ho nemusíš, nie je dobré byť vždy úprimný. Ale mala by si mať niekoho, ku komu by si dokázala byť čo najviac úprimná, nejakú spriaznenú dušu, u mňa je to napr. mama. A ohľadom hlásenia, jasné, človek má strach, že sa poníži, ale musíš niekedy vedieť riskovať, aspoň, keď si si úplne istá, tak sa skús prihlásiť.

2 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 13. prosince 2014 v 18:51 | Reagovat

s tím pavoukem jsi mě rozesmála, mám to taky tak :D
mimochodem, s tou školou..připomíná mi to hodně sebe, já jsem taky taková, že se nehlásím. Já se vlastně vůbec nehlásím, když to vím, tak to prostě vykřiknu (tak to u nás chodí).. měla jsem strach vůbec něco říkat, ale když vím, že je to na 100 % dobře, tak to řeknu...a díky tomu jsem se naučila mluvit když něco vím a nemlčet. Když udělám chybu, tak už mi to není tolik blbé, jako dřív :) ale stále mám ten pocit strachu a proto mluvím jenom v předmětech, kde máme hodnou učitelku :) Ale neboj se, ono to třeba jednou najde a ty jednou tu skládanku ODVAHA poskládáš :) mimochodem, je to hezky napsané. Neboj se mluvit nahlas, jelikož jsi šikovná a nevěřím tomu, že by se ti smáli :)

3 The Denise The Denise | Web | 13. prosince 2014 v 20:45 | Reagovat

S tou školou jsem to měla stejně jako ty :) naštěstí už do ní nechodím :D

4 neweresth neweresth | Web | 14. prosince 2014 v 6:04 | Reagovat

Ano, strach je sakra mocný pán. Ovládá všechno, aniž bychom si to vlastně uvědomovali. Řídí nám životy. Je tak skrytý a tak přirozený, že nám to prostě ani nepřijde. Být upřímný, jak kdy to jde. Člověk prostě stále zraje a mění názory, prostě za čas zjistí, že to, co řekl vlastně byla největší hloupost. Prostě změníte názor a třeba uznáte chybu, že ano. Je to těžké, být objektivní. Většinou je všechno způsobeno v afektu. Pomalu se v ztrácím. ^^ Ano, je třeba začít bojovat proti strachu, pomalu se překonávat. Stanov si malé cíle. I s tím hlášením ve škole. (Taky s tím mám problém, ale většinou je to spojeno s tou nejistotou a vlastně tím strachem.) No, nakonec, připadám si stejně hloupě. ^^

5 Elis Elis | Web | 14. prosince 2014 v 7:51 | Reagovat

Strach a obavy i z běžných věcí, jsou známkou toho, že si moc nevěříme, pochybujeme o sobě o našich znalostech a kvalitách, o tom že jsme dobří a možná lepší než většina kolem nás, je potřeba tento strach zlomit, protože ze školy si ho doneseme i do života a všechno bude pokračovat jen v jiném prostředí, je nutné to odbourat, uvědomit si svou cenu a zvýšit si sebevědomí...

6 Kix*♥ Kix*♥ | Web | 14. prosince 2014 v 10:17 | Reagovat

No tak s tím souhlasím - hlavně ve škole, mám to úplně stejně. Vždycky se bojím jak trapák, že to bude kravina, pak si učitelka odpoví a já si říkám, proč jsem to neřekla, když jsem si to myslela správně -_- děs.
Odvaha někdy prostě chybí... též někdy nedokážu lidem říct, co si opravdu myslím a jsem spíš opatrná. Nechci zklamat, nechci něco pokazit.
Ale někdy je tohle spíš velká nevýhoda, než výhoda... Opatrnost a ohleduplnost je pěkná, ale ostatní ji většinou vůči mně nemají, tak jako ji mám já k nim -_-

7 hanienes hanienes | Web | 14. prosince 2014 v 10:25 | Reagovat

Já jsem hoodně velkej strašpytel.
Někdy se bojím tmy, ale někdy jí zas miluju. Někdy se bojím budoucnosti, ale někdy se na ní těším. Někdy se bojím samoty, ale někdy jí vítám. Těžko říct, jestli je to normální, ale já to takhle prostě mám o.O
Zajímavý je, že já pavouky miluju, ale bojím se věcí, které milují děti v mém věku :D

8 silluety silluety | Web | 14. prosince 2014 v 12:09 | Reagovat

Hej no tak to mám úplně stejně.. taky ráda riskuju ano :DDD až na pavouky btw, jsi je rozesmála :DDD s tím hlásením, když něco vím a aj to, že to potřebuju něco vysvětlit. Asi si myslím, že mě ozáří duch svatej a budu to hned chápat x_x
jsem upřímná, ale na druhou stranu,.. když někoho nechci v mé přítomnosti tak to prostě zkouším přetrpět, stejně tak, když mě někdo řekne ať s ním někam jdu.. neodmítnu to. (Pokud se nejdená o případ jako největší smradlavou krávu na škole a největší debila x_x to fakt zas ne :D)
prostě jsme idioti forever a tomu asi neporučíme :D

9 liketeenspirit liketeenspirit | Web | 16. prosince 2014 v 18:56 | Reagovat

Já si teda osobně myslím, že je lepší tohle, než ostatním plácat kraviny, které jim třeba ublíží a zamrzí je.. jako plácám já :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama