Červen 2015

Co mám na sobě ráda?

30. června 2015 v 0:00 | Nany J |  Ze života
S příchodem prázdnin přichází i mnoho přání. Všichni si řeknou, že začnou cvičit, změní přes prázdniny celou svou image, případně i chování. Moc často k tomu nedojde. Ale kdyby náhodou jo, je fajn si předtím říct, co máte na sobě rádi a důvod, proč byste se chtěli měnit. Já osobně nemám jiné přání než postavu, jsem se sebou hrozně spokojená. Nějak mě přešlo to období, kdy se mi na sobě skoro nic nelíbí. Už jsem si prostě na sebe tak nějak zvykla, na své výbušné býčí chování i na vlasy, se kterými je samá práce a žádný užitek :D

Nebojte se, říct, že na sobě máte něco rádi, že se vám to líbí, to rozhodně není samochvála nebo namyšlenost. Jako není dobře, když říkáte, že jste dokonalí, protože každý má své chyby, ale když řeknete, že i s těmi chybami se máte rádi, tak je to nejlepší.

Co se mých vlastností týče, mám jednu velice oblíbenou - a to, že skoro vždy přijdu všude včas, spíš s rezervou. Opravdu, jen málokdy se mi stane, že bych nestíhala a když náhodou nestíhám, tak dovedu pár věcí omezit nebo zrychlit, takže rázem mám i tu rezervu. Někdy se mi stane, že přijdu pozdě, většinou za to může doprava - za kterou už já nemůžu - nebo mé věčné zaspávání :D

Také mám ráda to, že si umím jít za svým. Když vím, že mám pravdu, tak se jí nehodlám vzdát. I kdyby to pro mě bylo lepší. Někdy se teda stává, že pravdu nemám, ale stejně ji musím dokázat, ale to už je věc vedlejší :D Taky je tu to, že když si řeknu, že se budu učit, tak já se vážně budu učit. Nemyslím taková ta předsevzetí na začátku školního roku, která si říká každý. Kdybych se opravdu chtěla učit a opravdu by mi záleželo na známkách, mohla bych mít s přehledem samé jedničky. Jenže tady je zase problém, že většinu věcí nechci zase tolik, abych tuto vlastnost mohla využít.

Dalším bodem je naslouchání. Ačkoliv se to podle videí nemusí zdát, jsem člověk, co příliš nemluví. Ne že bych byla odpadlík v koutě co si čte knížku, ale jsem takový neukecaný typ. Díky tomu podle mě umím lidem docela naslouchat. Často jim nedokážu pomoct (pokud teda pomoct potřebují), ale aspoň si je vyslechnu, podpořím je a mám z toho tak nějak dobrý pocit.

Tvrdé spaní. Jáj! Nevím, kam bych to přesně zařadila, ale miluju to. Nevím, co bych dělala, kdybych měla lehký spánek a každý krok kolem pokoje by mě budil. Dokážu spát opravdu tvrdě, budíků si musím dávat deset s vibracemi i nejvyšší hlasitostí (stejně se i přesto neprobudím). Je to super, neprobudí mě tím pádem ani nějaké to ranní luxování nebo vrtání zdi.

Možná bych trochu přešla na vzhled. Mám ráda svoje oči. Už jsem to někde říkala. Hodně lidí mi chválí barvu, ale to je mi tak nějak šumák, jsem hlavně ráda, že nejsem modrooká, protože modré oči se mi k hnědovlasým lidem nehodí. Cítím v nich nějakou hloubku a... nevím, hrozně špatně se to popisuje.

Úsměv. Jsem ráda, že mi to docela sluší, když mám americký úsměv ála zuby. K někomu to totiž fakt nejde. No, jsem ráda hlavně z toho důvodu, že se směju skoro pořád, většinou z pusou dokořán, takže bych nebyla zrovna šťastná, kdybych u toho vypadala jako kůň :D

- lel, jak si to po sobě čtu, tak to zní lehce namyšleně, ale fakt to tak nemyslím :D :)

CO MÁTE NA SOBĚ RÁDI VY? HLAVNĚ SE TO NEBOJTE PŘIZNAT!

.. mám ráda své oči :D

Píseň, která mi změnila život | 14. den Music Challenge

29. června 2015 v 0:00 | Nany J |  Music Challenge
Ahoj, opět tu máme music challenge. Všimla jsme si, že už u ní není tolik komentářů, proto udělám ještě jeden díl a pak dám dejme tomu měsíční pauzu. Stejně teď potřebuji víc prostoru na jiné články :)

Dnešní téma je velmi zapeklité. Přijde (btw lidi, nepište příjde, není to dobře, ačkoliv to tak vypadá a setkávám se s tím skoro všude) mi skoro nemožné, aby mi nějaká písnička změnila život. Opět bych tu mohla vyjmenovávat různé songy od Green Day, vážné vám promluví do duše.
Taky je dobrý rap. Poslouchám ho jen výjimečně, ale některé texty jsou vážně hluboké, člověk se zamyslí nad životem, tři dny nespí a pak je všechno jinak. Jenže to už je nějaká ta doba, co jsem takovou písničku slyšela.
A pak, přichází něco, co už jsem sem taky jednou cpala. Možná víckrát. Dvě písničky, které jsou boží jak hudbou, tak i tím textem. Co myslíte?



Diskuze

28. června 2015 v 0:00 | Nany J |  To, co se jinam nevešlo
Ahoj, dnes tu mám trochu netradiční typ článku. Chtěla bych totiž rozvést diskuzi, hodně mě zajímá vás názor, rozhodně se rozepište.

Nebojte, otázkou nebudou uprchlíci, dluh Řecka apod. I když se toho budou velmi týkat.
Protože by mě zajímalo, jak moc řešíte tyhle věci. Myslím to, že se vždy stane něco velkého, ať už skákající Zeman, nebo dlouhodobější problém. Ignorujete to, očkem to sledujete, nebo děláte velké demonstrace?

Jak moc podobné věci řešíte, jak se k nim stavíte, otravuje vás jejich nekonečné opakování?


Už se mi moc dobře neleze

27. června 2015 v 12:00 | Nany J |  Ze života
Ahoj, dnes tu mám opět shrnutí týdne. Tentokrát to bude pohodové krátké čtení, není totiž moc věcí, o kterých bych se dalo napsat, navíc můj páteční den znáte.. i když.

Pondělí
Ve škole dívání na filmy, uklízení, nic, co by stálo za řeč. Odpoledne byli koníci, zase jsem měla Lutina a zase jsme se moc neshodli, byl takový živější, nevyhazoval, neutíkal ani nic podobného, ale hrozně zrychlovat a někdy zničehonic zahnul za jiným koněm, no, měla jsem s ním ruce plné práce. To nic nemění na tom, že je to moje zlatíčko :3

Úterý
Nešla jsem do školy. Jedna hodina hudebka, jedna supl a dvě hodiny filmy? Nestojí mi to za to. Takže jsem se válela doma, udělala si mug cake -omg, omg, omg, nejlepší věc světa- a tak nějak relaxovala. Odpo zase koníci, tentokrát jsem měla Agátku, byla hrozně hodná, akorát mě připadalo, že jezdím jako kdyby mě poprvé posadili na koně.. co to se mnou v poslední době na těch koních je? :D


Středa
To už jsem do školy šla, protože se mělo uklízet a nechtělo se mi jen líně sedět doma. Tak jsme tam nějak otřeli lavice a pak jsme hráli hry. Ostatní se tam snažili hrát poker (podle mých znalostí šlo opravdu jen o snahu), my nezaměstnaní jsme hráli kostky, které jsem profesionálně vysvětlovala a potom jsem vymyslela svou vlastní hru Pulp Fikčn Eliška (inside joke). Byla docela dobrá nakonec :D Odpoledne jsem nějak usnula a kolem třetí jsem šla k doktorce na očkování. Jau, bolelo víc, než to předchozí, ale tak dobrý.

Čtvrtek
Jeli jsme do lanového centra. Já jsem tam jela. Jedna z největších chyb mého života. Nejdřív jsem byla jakž takž v pohodě, ale jakmile jsme začali jenom po takových stožárech lézt nahoru, tak jsem byla úplně v prdeli (nechci mluvit sprostě, ale ten pocit jinak vyjádřit nejde). Po pár minutách jsem zdolala jednu překážku. Jupí! Byla jsem pak docela v klidu. JENŽE pak se to zvrtlo. Na další překážce jsem dostala panickou hrůzu. Nevím přesně z čeho. Možná to bylo z toho, že jsem nevěřila spolužačkám, které mě jistily, nebo jsem prostě myslela moc hluboce, protože mi před očima probíhalo, co všechno se může stát, i když je pravděpodobnost velice malá. A tak jsem na takové malé vratké destičce strávila patnáct minut. Potom jsem byla s největší úlevou spuštěna dolů. Podrobnosti vynechám, kdybych měla vylíčit všechno, byli bychom tu asi hodinu, nicméně to shrnu tak, že jsem byla středem nejenom naší třídy, ale i jiné školy, brečela jsem asi po půl roce a řekla jsem si, že do lanového centra už v životě nepůjdu. HOTOVO. Odpo jsme šli do CČM, kde jsem koupila ségře dárek a pak jsme tam jen tak chillovali. Za tu dobu jsem se docela uklidnila. Potom k večeru ke mně šla Zuzka, byla to fakt sranda :3 Nějaká videa uvidíte na konci prázdnin.


Včerejší den si můžete přečíst v přechozím článku a pokud jste neviděli videa, tak se taky určitě mrkněte :)
Jaký týden jste měli vy?

Das Zeugnis

26. června 2015 v 20:27 | Nany J |  Ze života

PRÁÁÁÁZDNINÝÝ!

Ahoj, je krásný páteční večer a já už mám po vysvědčení. Heh, super, že jsme ho měli dneska, těch, co ho mají až v úterý je mi upřímně líto :/
Ráno jsem klasicky zaspala, ale dobrý všechno jsem stihla a docela dobře. Samozřejmě jsem Elišku ráno zaúkolovala na OOTD, ale pak jsme na to zapomněly, takže vám bohužel nic neukážu. Ale tak nic extra, modrá puntikatá sukně, černé tričko, černý cardigan, modrá taška, hotovo :D.
Z vysvědčení jsem málem dostala infarkt - mám 6 dvojek! Miluju učitele ze zemáku, průměr jsem měla cca 1,7 a byla smířená s dvojkou, ale rozhodně mě to mile překvapilo. Protože díky tomu mám nejlepší vysvědčení v historii gymplu! Jsem fakt nadšená.
Potom jsme jeli klasicky do CČM, kde jsou vždy za vysvědčení dva kopečky zmrzky, nebo točená. Kdo by to nevyužil, že? Tam jseM potkala bráchu a asi dalších sto lidí, které jsem hrozně dlouho neviděla, takže to bylo taky fajn. Potom už přišlo loučení, které vypadalo, jako když se loučím s mamkou, což mi přišlo fakt přehnané. Vždyť se jen dva měsíce neuvidíme lidi, to není konec světa :D ;)
Kolem jedenácté hodiny jsme s Eliškou vyrazily do pizzošky... mňam! Dala jsem si - velmi překvapivě - hawaii a Elda si dala nějaké těstoviny. Ani jedna jsme to celé nesnědly, obrovské porce a navíc vedro chuti moc nepřidává, ale bylo to moc dobré. Pak už jsme zamířily domů.
Ještě musím dodat, že jsem se celou dobu táhla s dvěma taškama, které vážily dobrých pět kilo a ke konci i s velkou krabicí pizzy. Fakt super! Když jsem přišla, sekla jsem sebou do postele a usnula, protože jsem z toho všeho byla hrozně unavená.

A co vy? Jak probíhal váš poslední školní den? Případně, pokud jste ti chudáci, kteří jdou ještě v úterý, co plánujete?

- zase se omlouvám za vidko, ale to moje žvatlání by vás stejně nebavilo
- videa teď týden nebudou, další vyjde pravděpodobně příští neděli
- máte nějaké nápady na články/videa? pište!


Co si nezapomenout na dovolenou?

25. června 2015 v 7:01 | Nany J |  Tipy
Ahoj, dnes tu mám velice krátký a jednoduchý článek, který by mohl být pro mnéh užitečný. Sepsala jsem seznam věcí, bez kterých bych se na dovolené jednoznačně neobešla. Každý to má samozřejmě jinak, ale nějaký základ máme dle mého názoru společný.

Do tašky
  • Mobil, sluchátka, já většinou beru i noťas na filmy a další elektronika, na které jsme závislí :D
  • Hromada knížek - na dovolené jich většinou přečtu kolem deseti minimálně
  • Pas, vyměněné peníze.. je sice pravda, že u mladších budou mít peníze rodiče, ale můžete je o pár korun požádat, abyste si pak sami mohli koupit třeba zmrzku apod.
  • Sluneční brýle - jednou jsem je zapomněla a bylo to zlo :)
  • Nabíječky - nabíječky si zkontrolujte minimálně třikrát. Není nic horšího, než přijet do hotelu, zjistit, že máte na mobilu deset procent, ale nemáte nabíječku.
  • Svetřík - ten bych doporučila hlavně na cestu zpátky, často totiž bývá v ČR o dost větší zima, než někde v teplých končinách, zvlášť tento rok.. i když, teď si vzpomínám, že v letadle je docela silná klimatizace
  • Balzám na rty a ostatní kosmetika - osobně si beru jen ten balzámek, protože se mi nikdy nechce řešit mililitry u různých krémů, voňavek apod. Máte to tak taky?
  • Foťák - ten jsme samozřejmě mohli zařadit do techniky, ale chci se o něm trošku rozepsat - je skvělé, když nafotíte poměrně kvalitní fotky s rodinou, přáteli, nebo třeba krajiny a potom si je necháte vyvolat. Lepší než mít dva tisíce fotek v mobilu :)
  • Zápisník s propiskou - není nic lepšího, než když dostane v půli letu nápad na článek, nebo básničku
  • Papírové kapesníky - už se mi jednou stalo, že mě chytl alergický záchvat v letadle, to nechcete :)
Do kufru
  • Opalovací krém - i když se jako já opalujete bez spálení, může se to přeci jen zvrtnout a rakovinu kůže kvůli hezčí barvě nechce mít nikdo.
  • Dvoje plavky - u moře si je většinou dost zničíte, zvlášť když jsou vlny a naplavou vám do nich pěkné hnusy
  • Nůžky - jo, možná trošku zvláštní typ, ale nám se vždycky nějaké ty nůžky, aspoň manikurní, hodily.
  • Repelenty - ačkoliv se to moc nezdá, v těchto zemí je komárů hrozně moc
  • Pevná obuv - většinou se s tím nemazlíme, vezmeme crocsy, žabky a jdem, ale nějaké tenisky jsou také důležité, zvlášť pokud jezdíte na výlety
  • Osvěžovač - to je taková ta voda, kterou na sebe lehce stříknete a osvěží vás - užasný vynález.
Další
  • Dobrá nálada
  • Žádné úrazy
  • Ochrana proti uprchlíkům ;)
To by byl takový seznam věcí, na který občas zapomínám, když jedu k moři. A byste přidali vy? :)

Vypotřebované produkty

24. června 2015 v 11:57 | Nany J |  Video
Příjemné sledování :)


Píseň z mého roku narození | 13. den Music Challenge

23. června 2015 v 0:00 | Nany J |  Music Challenge
Ahoj, dnes tu mám velmi zajímavé téma z challenge, a to píseň, která vznikla v době, kdy jsem se narodila. Zpaměti bych to fakt nedala.. lol, zatím jsem prohledala asi dvacet mých oblíbených interpretů a nic jsem nenašla...
Jupí, tak jednu mám!! - a je to dokonce moje oblíbenkyně.. ach, sladcí U2..

OMG, teď jsem zjistila, že je z roku 2000... no, peču na to, v roce 2001 byla mezi 100 nejpopulárnějších :D


A jaká písnička vznikla ve vašem roce?

4. díl - Proč se nenutit do psaní? | Jak na blog

22. června 2015 v 0:00 | Nany J |  Jak na blog
Ahoj, po delší době tu mám článek z edice jak na blog. Dnes to vezmu z trošku jiné stránky.
Přijde mi, že se hodně blogerů do psaní nutí. Řeknou si, že budou psát obden, jenže pak nějak neví, co psát, nemají chuť, ale na druhou stranu to nechtějí vzdát. A pak píšou blbosti. Sepsala jsem tedy 5 velkých pozitiv, které přínáší nenucené blogování.

1. Nápady
Když je člověk nucen pořád něco psát, za chvilku mu jistě dojdou témata. Pokud by ale člověk psal tak, jak by jemu přesně vyhovovalo, určitě by si našel čas na nějakou inspiraci.

2. Dobře nalaďěný autor
Ani nevíte, jak jde z blogu poznat, jakou má autor náladu. Vůbec nemusí psát deník nebo úvahu, stačí obyčejná recenze. Ze začátku to asi tolik patrné není, ale když ten "špatný" článek porovnáte s jinými, bude tam jasný rozdíl. Takže je jasné, že člověk, který bloguje s nechutí, moc pozitivně vyzařovat nebude.

3. Výdrž blogu
Přesně tak. Bloger, který píše jen ve chvíli, kdy na to má chuť, má vysokou pravděpodobnost, že mu blog vydrží. Možná na něm nebude mít stovky článků, zato tam ale bude vidět ta píle. Za jak dlouho myslíte, že byste smazali blog, kdyby jste se do něj museli nutit?

4. Více návštěv
Je sice často říkáváno, že aktivita je klíčem k návštěvnosti, což může být částečně pravda. Ale opět - nucené články nikoho nebaví. Ze začátku možná návštěvnost přibude, ale pak bude klesat i s náladou autora.

5. Čas
Ušetříte tím hrozně moc času. Místo dumání nad článkem, který další den nutně musíte vydat, se můžete učit (což není pozitivní, ale důležité :D) anebo lítat venku s kamarády. Většinou vás zrovna při takových aktivitách napadne téma - Jak se učit, nebo Výlet do Prahy. Nebo si vemte jen ten rozdíl, kdybyste se do psaní nutili, neměli tu psací vlnu, pak by článek zabral třeba hodinu. S chutí se to dá zvládnout za patnáct minut.

A jaká další pozitiva vidíte na nenuceném psaní? :)


Emoji TAG

21. června 2015 v 0:52 | Nany J |  Video
Ahoj, po delší době tu mám video a nebude to nic převratného, pouze taková oddychovka, emoji tag. Mám tu 11 smajlíků, kteří tak nějak vystihují můj život, nebo se mi čistou náladou zalíbily :) A jací smajlíci vyjadřují nejvíce vás a jaké nejvíce používáte?

Btw: Hrozně jsem si poslední dobou zamilovala Edith Piaf, už jí tu poslouchám asi tři hodiny :D

Příjemné sledování :)


Horolezci, horolezkyně, horolezčata...

20. června 2015 v 3:00 | Nany J |  Ze života
Ahoj, dnes tu mám klasické shrnutí týdne. Jelikož jsem byla v průběhu líná psát, tak si na to musím v pátek večer vzpomínat.. nevím co bylo včera, natož v pondělí :D Snad to nějak splácám dohromady.

Pondělí
Dozvěděla jsem se chemii a málem jsem chcípla radostí. Ale to už jsem vám psala. Dnes vám oficiálně mohu potvrdit, že budu mít vyznamenání, sedm dvojek - což mi přijde na gympl (a taky oproti zbytku třídy, kde jsou jak trojky, tak čtyřky) - docela slušné. Ze zbytku školy si už nic jiného nepamatuji, tak dobrý den to byl. Odpo jsem byla na koníkách, opět Lutin. Nevím, jestli byl napjatý on, nebo já, 100% jsem si jízdu neužila. Rozhodně ale netvrdím, že bych byla nějak zklamaná, jen prostě špatná chvilka, jinak je to můj mazlík :3

Úterý
Hodně lidí ze třídy psalo z matiky. My, šťastlivci s uzavřenou známkou, jsme to jen tak měli zkusit do sešitu. Fakt nechápu, jak to mohl někdo napsat. Já, s dvojkou jsem nevypočítala ani jeden příklad. Tak co měli dělat lidi, co to měli mezi trojkou a čtyřkou? I ti největší třídní šprti to vypočítali až potom, při hodině vůbec. Jako jo, bylo to z naší učebnice, ale prostě mi to přišlo hrozně těžké. Odpo byli zase koníci, tentokrát Lupínek. Byl hrozně hodný, užila jsem si je :)

Středa
Psala se pololetka z bižule. U ní jsem pro dvojku na vysvědčení potřebovala nejhůř trojku. A super, mám dvojku! Sice za dvě chyby, což mi přijde za pololetku přestřelený, všude jinde bych měla jedničku, ale čert to vem, hlavně že mám na výzu dvojku. I když, musí se nechat, test byl fakt jednoduchý, vůbec jsem se neučila, měla jsem připravené taháky, ale ty jsem nakonec ani jednou nepoužila. Večer jsem byla běhat a lidi... 9,5km - 3km běh, 1km rychlá chůze, 1km atletická abeceda, 2km rychlá chůze, 2km běh a zbytek procházka s Benem :3 Do toho jsem někdy uprostřed udělala 50 panáků :D A taky jsem našla báječné třešně, takže vše, co jsem tímhle zhubla, jsem zase dožrala třešněmi :D

Čtvrtek
Úplně na pohodu den. Ráno kontrola třídnic, takže ulití z němčiny, celou matiku zabralo uzavírání známek, multikulti jako vždy nedůležitá, o angličtině... ajo, to vlastně bylo divadlo kvarty. Bylo to docela o ničem, ale jako dobré :D Uměli pobavit. Hlavně mě ale překvapila jejich angličtina. Jasně, bylo tam pár chyb, ale jak mluvili. Takhle nemluví nikdo z naší třídy. Skvělá výslovnost. Doufám, že nikdy nebudeme muset takové divadlo dělat, to by byl s naší angličtinou fakt trapas. A co se školy táče, následovala občanka/relax a literatura, o které jsme se dívali na Co jsme komu udělali?. Docela zajímavý film, ale nedonutil mě, abych se na něj dodívala doma. Ze školy jsme jely s kámoškou na kole. Stavily jsme na zmrzku/shake (hádejte, co jsem si vybrala já) a pak už jsme uháněly domů. Cestou jsme do sebe lehce narazily, ale v poho, všichni žijou :D

Pátek
Jupí! Školní výlet. Ráno jsem teda moc jupí nebyla, ale jakmile jsme dorazili na místo, začala být celkem sranda. Nejdříve jsme měli rozchod... a co napadne jistou Pajdu a Mildu? Vylézt nahoru na nějakou horu. Ok, jen jsme pak byly celé špinavé, uječené, páč jsme klouzaly po listech mezi pavouky, ale ok :D Pak byla prohlídka na Kosti. To bylo celkem fajn, abych se přiznala, mám ráda historii, takže mě to bavilo. Hlavně tam hodně ukazovali mučící nástroje, no já se málem po**ala. Fakt, to bylo mega brutální. Doporučuji někdy zajít i s prohlídkou, fakt hustý. A to mám takové ty nechuťárny všeobecně docela ráda :D Potom jsme byli v Prachovských skálách. Úplně jsem si vzpomněla na písničku od Ivana Mládka :D Bylo to super, ale jednou tam byla tenounká ulička, přiznám se, že mi tam bylo trochu špatně a to mi úzké uzavřené prostory běžně nevadí. Měli jsme ale krásnou vyhlídku, procházka byla tak akorát, no, moc mě to bavilo. Cesta zpátky byla taky dost vtipná, ale to nemá cenu popisovat, třídní inside džouky :) Večer jsme ještě jely s Eldou na kole, docela dost jsme toho najezdily. Bohužel má ale Elda trochu starší tátovo kolo, takže cesta byla plná "nářků" z bolavého těla - ale nedivím se, stačilo mi na to kolo jenom nalézt a už jsem chtěla dolů. Později se k nám přidala i Saša :)


A to by bylo vše z mého záživného týdne. Víkend bude ve znamení úklidu, chci mít na prázdniny čisto. Předpokládám, že to zvládnu v sobotu. Takže v neděli jsem si naplánovala den UZJPFACDNZP - Udělám zásoby jídla, pustím filmy a celý den nevylezu z postele :D I když možná večer půjdu na ten Mattoni koktejl, ale zatím ještě moc nevím.

A co vy? Jaký byl váš týden a co plánujete na víkend? Jinak se omlouvám affskám z druhé skupiny (rozčlenění naleznete pod odkazem seznam affs v menu), teď už vás taky začnu plnohodnotně obíhat. A taky vás musím trošku přeřadit :) No, o víkendu bude času dost :)


jojo, jsem hrozně malá :( a to jsem tady stála na kameni :D

"Vandráci." - Eliška 2015


Běžné problémy Youtuberů

19. června 2015 v 7:35 | Nany J |  Ze života
Ahoj, dnes tu mám článek, který jsem upřímně vůbec neplánovala. Jenže poslední dobou se mi u videí dělo tolik věcí, že jsem o tom musela něco napsat! Kdo taky točí, určitě se mu aspoň jedna z těchto věcí potvrdí.

Neumím mluvit
Jsem natěšená, že natočím video, další den ho vydám, všechno hezky podle plánu (případ, který se mi stal ve středu)... Ale ono nic. Vůbec není problém s tím, že bych neměla o čem točit, neměla bych téma připravené, na videu vypadala nějak divně nebo tak.. ale řeknu každé druhé slovo špatně! Občasné přeřeky jdou v pohodě sestříhat, ale v tomhle množství je prakticky nemožné video vydat :D Hlavně že druhý den, kdy vůbec nemám na nějaké točení čas, mi mluvení jde výtečně a kecám s každým hodinu bez jakékoliv chibički.

Natáčení se zastavilo.
Nevím, jak to máte vy, nicméně já mám na zrcadlovce nastavené automatické zastávování ve chvíli, kdy není minutu žádný zvuk ani pohyb. To je v pohodě. Jenže mně se někdy stane, že mluvím, už skoro dokončuji video, jsem na sebe pyšná, že tam mluvím docela slušně, že to nebudu muset tolik stříhat... A ONO SE TO ZASTAVÍ! Jako vím, že není takový problém znovu začít natáčet, ale já často nevím, kde jsem skončila.

Telefon
Klasika. Uprostřed věty cinkne Messenger, přinejlepším někdo zavolá. To pak bývá docela vtipné, protože ještě máte v hlavě takový ten camera mód, takže do mobilu mluvíte jako do videa, což znamená, že lehce řvete a k tomu koukáte do kamery, jestli je všechno ostré, jak na videu vypadáte a tak. Někdy jsou hovory hrozně vtipné, že je mám chuť dát do videa, ale to by se rázem prodloužilo o tři minuty minimálně, takže to ani nemá cenu. Nicméně tohle je zlo asi jako předchozí bod - nevíte kde ste skončili!

Vybitá baterka, plný záznam
Grr, to mě dokáže naštvat nejvíc - a to se mi to stalo asi jen třikrát v životě. Od té doby si hlídám baterku moc dobře, i když vím, že jsem ji předchozí den nabíjela, stejně ji před natáčením, než všechno nachystám, hodím na pár minut do nabíječky. A vidět čas je taky fajn, jen se mi občas stane, že se rozkecám a pak zjistím, že mám na rozloučení tři sekundy - jj, to jsou takové ty střihy, jak tam jen rychle udělám ahoj :D

Světlo
Můj největší nepřítel. V zimě je nemožné natáčet s ideálním světlem, protože to je za celý den tak jednu hodinu, jestli vůbec. A vlastní světla nemám, protože mi s mým natáčením přijdou zbytečná. V létě je zase hrozně silné sluníčko, buď svítí do obličeje, nebo se hrozně rychle mění síla světla.. no hrůza. Jestli někdo z vás takový problém nikdy neměl, tak jste asi bohové a máte určité poslání, nebo já už fakt nevím :D

To by asi bylo vše? Jaké zlo vás často potká při natáčení?

Píseň, ke které mě přivedl někdo jiný | 12. den Music Challenge

17. června 2015 v 0:00 | Nany J |  Music Challenge
Ahoj, dnes tu mám další den music challenge. Už jsme skoro v půlce, jupí!
Tento výběr byl poměrně jasný, protože si většinou nepamatuji, co mi kdo ukázal, nebo na co jsem přišla sama. Tohle je jedna z posledních doporučených písniček... stejně to už je pár měsíců :D Díkes Eldo!


A na jakou písničku jste dostali tip vy?

Tak kde lítáš Nany?

16. června 2015 v 15:28 | Nany J |  Ze života
Ahoj, dnešním dnem vám mohu oznámit úžasnou věc - minimálně pro mě. Vracím se totiž s plnou aktivitou na blog :3 Od čtvrtka, kdy vyjde video, se můžete těšit na skoro každodenní články a videa 2x týdně.

Abych byla zcela upřímná, blogování mi zas tolik nechybělo. Teda, teď už samozřejmě jo, ale musím uznat, že mi ta pauza prospěla a rozhodně trochu provoz blogu omezím. Ne tak radikálně, ale přeci jenom trochu změním starší návyky. Nemít články každý den ještě nikoho nezabilo :)

Když už jsme u těch dobrých novinek, musím vám s radostí oznámit, že zítra mě čeká poslední pololetka, která mi tak trochu rozhodne známku z biologie a pokud se povede, budu moct všude hlásit, že jsem dokončila další ročník s vyznamenáním. Jupí! Taky je nutno říct, že miluji svoji chemikářku. Jasně, před pár týdny to byla neskutečná k***a, ale víte, když vám učitel dá s průměrem 2,67 bez zkoušení dvojku, tak ho nejde nemilovat. Zvlášť pokud to vypadá na vysvědčení bez trojek.
Skvělou zprávou je také to, že z pololetek z matiky a fyziky mám dvojky, takže tam se mi známka uzavřela poměrně jasně. A jsem za to ráda. Dneska asi půlka třídy byla zkoušená (ale jakoby psali test) a my jsme měli jen tak pro zajímavost počítat do sešitu. Ze čtyř příkladů jsem vypočítala jeden a k tomu špatně. Tím pádem jsem si neuvěřitelně oddechla, když mi včera řekla, že jsem se zlepšila a dala mi dvojku.
A protože jsem hrozný flákač, tak jsem se vykašlala na děják (pozor, nechodím za školu, jen mám skvělého taťku, který moc dobře chápe, že strávit jednu volnou hodinu a děják, ze kterého mi vychází beze sporu jednička navíc je úplně zbytečné. Takže místo toho, abych v tuhle chvíli odcházela ze školy někam na bus, jsem si udělala ovesnou kaši s jahodami, mrkla se na nějaká videa a teď plánuji učení na zítřejší biologii. Nechci si to jen tak zkazit.

O víkendu jsem byla s mamkou u babičky a dědy a bylo to super :3 Přečetla jsem dvě a půl knížky, pořád se ráchala v bazénu, jediné, co mě málem přizabilo, byla alergie.. ale dobrý, už jsou prášky :D

Článek o celém týdnu tu bude v sobotu, takže je zbytečné se více rozepisovat :) Zítra vyjde Music Challenge, tak se určitě mrkněte.

To by bylo všechno, jdu vás ještě v rychlosti oběhnout, a pak šupky hupky, bižule volá! Mějte se fajne, ahoj!

Recenze: Krev na sněhu

13. června 2015 v 21:40 | Nany J |  Recenze
Ahoj, omlouvám se, že teď vůbec nepíšu, netočím ani neobíhám, ale fakt nestíhám, už to teda není kvůli škole, ale dělám jiné věci, abych si taky toho léta trochu užila. Dnes večer snad všechny oběhnu... prozatím tu mám recenzi na knížku, kterou mi včera koupila máma. A rovnou můžu říct, že je to jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla.

Autor: Jo Nesbø
Nakladatelství: Kniha Zlín
Počet stran: čistého čtiva 142 :)
Rok vydání: 2015
Cena (cca): 250Kč (ale pokud vám mohu doporučit, skočte si do knihkupectví knihcentrum, teď tam jsou slevy na všechny bestsellery a nové knížky, já ji ukořistila mnohem levněji)