Předsevzetí a podobné radosti

21. prosince 2015 v 18:25 | Nany J |  Ze života
Jojo, už zbývá jen pár dní do začátku roku 2016. Přichází 1. leden a s ním i takový zvyk, jako je u Vánoc stromeček nebo kapr - PŘEDSEVZETÍ. Dává si ho snad každý. Ale lidí, kteří ho opravdu splní, je trochu méně. Trochu…

Já jsem si vždycky také nějaká ta předsevzetí dávala. Samozřejmě šlo o úplně běžné věci jako zhubnout, zlepšit se ve škole, nebo si udržet v pokoji pořádek. Těžko říct, jestli mi něco z toho vydrželo déle jak měsíc. Je pravda, že jsem obvykle vydržela víc, než mé okolí, které s tím po pár dnech seklo - to bude asi ta má býčí povaha plná odhodlání a vytrvalosti. Na druhou stranu se zde objevila netrpělivost, protože výsledky nebyly hned, takže jsem s tím stejně skončila a řekla si, že příští rok budu mít znovu šanci.
Přes jaro i léto jsem si tak nějak lebedila s představou, že 1. ledna začnu a že tentokrát to vydržím. Jenže čím blíž se toto datum bylo, tím více jsem se začala strachovat, že to nezvládnu. Že zase po nějaké době skončím bez výsledků a s ještě nižším sebevědomím. Tohle jsem prostě nemohla dopustit.
A tak jsem se jednoho podzimního dne rozhodla, že nemá smysl čekat na datum, které je konec konců spíš demotivační. Musím začít hned. Začala jsem se do školy připravovat o něco více. Šprtík ze mě sice nikdy nebude, na to prostě nejsem, nedokážu sedět nad učením moc dlouho a pokud to není nezbytně nutné, tak se vlastně ani učit nechci. Nicméně jsem do toho dala trochu víc, všechny známky jsem vytáhla a celkově jsem zjistila, že mě hodinka učení nezabije a aspoň dělám něco užitečného.
Dalším bodem byl pořádek. Od léta jsem měla krásnou velkou skříň, takže se z hromad oblečení rázem stal nějaký systém. Abych pravdu řekla, uklízení pro mě nikdy nebylo nějakým velkým problémem. Byly dny, kdy mě to dokonce bavilo. Problém je udržení. Nezvládám ani tak jednoduché pravidlo, jako: "Vše, co vytáhneš, po použití ukliď." Ono opravdu nic jiného není třeba, jenže jsou dny, kdy přijdu pozdě domů a jediné, co chci, je postel-spánek, takže oblečení hodím na židli, tašku s učením nechám plnou (což znamená, že ráno všechno ve stresu vyházím a nikam to neuklidím), večeři se z postele ani nenamáhám odnést a přeci nebudu chodit tak daleko ke koši, abych vyhodila jeden… dva… tři kapesníky. To se nevyplatí. A pak už jde všechno tak nějak samo. Kdybych měla shrnout tento pokus, tak si dovoluji říct, že oproti minulosti jsem se hodně zlepšila, bordel už je o dost menší, kytky neumírají a dokonce si můžu i zacvičit, protože je tam dostatek prostoru. Není to dokonalé, ale nějaké zlepšení tam 100% je.
A poslední velký bod - cvičení. Vždycky jsem to měla tak, že jsem začala, chvilku vydržela a pak konec. Ale teď už to prostě nešlo. Sešlo se několik věcí, kvůli kterým bylo skoro nutné zhubnout. Ještě nikdy v životě jsem nebyla tak namotivovaná. Dost jsem si o tom načetla (nebojte, ne články z Krásné.cz apod.), sestavila si nějaký rozumný jídelníček a našla si cvičení, která nejsou úplně zabijácká, ale už přeci jenom vyžadují nějakou sportovní zkušenost.
Cvičení zvládám dobře. Vždycky jsem byla sportovní typ, i když to tolik není vidět, ale i když vezmu obyčejný tělák, tak mám prostě lepší výsledky, než většina. Je fakt, že zrovna včera jsem našla nějaké video na zadeček. Byla jsem v půlce a totálně jsem umírala. Nohy mi hořely. Ale vzpomněla jsem si na všechny věci, které mě doteď motivovaly, na lidi, kteří na mě nebyli zrovna hodní a taky jsem si asi milionkrát řekla: "Jsi silnější, než si myslíš." A já to zvládla! Byla jsem na sebe pyšná. Překonala jsem další překážku, posunula se blíž k cíli.
Se stravou to bylo trochu horší. Jsem hodně vybíravá. Hodně. Zeleninu jím pouze syrovou a to ještě opravdu minimum druhů. Ale šla jsem do sebe. Rovnou jsem si ujasnila, že když si občas dám něco, co není úplně dokonalé, že to nevadí. Že si s tím nemám dělat starosti. Zvýším dávku cvičení a bude to vyrovnáno. Hlavně si úplně nezkazit náladu kvůli tomu, že si nedám kousek čokolády. A docela to jde. Teď o Vánocích se cukroví nějak nebráním, ale nepřeháním to. Dávám si ho hlavně ráno a třeba tři kousky. Jsem spokojená.
A víte, co je na tom všem nejlepší? Že mě to baví! Už to nedělám jen kvůli postavě, už to dělám kvůli tomu, že mě to baví, i když to není jednoduché. Ale miluju výzvy a ještě vím miluju, když ty výzvy plním!

Jak bych to shrnula? Nečekejte na začátek ledna, na nový, čistý rok. Je opravdu malá pravděpodobnost, že to zvládnete. Nechci vás podceňovat, ale mám své zkušenosti - a okolí. Nejlepší je začít teď! Je mnohem větší pravděpodobnost, že to dotáhnete do konce. Tak na co čekáte? Začněte si svá přání plnit!


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Simix Simix | Web | 21. prosince 2015 v 18:47 | Reagovat

~Čaué~
Předsevzetí a jiné radosti?
No zní to hezky :D
Jo ... mimochodem.. ta fotka je božíí!!
Jsi hezky nalíčená a je to.. takové Vánoční. Je to focený ve stejný den, jako ta minulá, že? :D
Já si minulý rok pár předsevzetí dala.. napsala jsem si je do tabletu a představ si, že jsem většinu z nich docela i dodržovala. No co dodržovala, některé jsem i plnila prostě :D nevím, jak to bude teď a zda nějaká předsevzetí budou, ale asi by měly. Člověk by si měl stanovat cíle. Jedním z mých předsevzetí bylo přibrat do padesáti kilo a to se mi stále nepovedlo :D
Proč vždy začínat jen od nového roku? Člověk může začít skoro kdykoli :D
Navíc ... výsledky.. většinou bohužel nejsou hned. Musí se opravdu vyčkat.. a vydržet. Pravděpodobně :D
Jo... s uklízením a s udržováním pořádku to mám podobně jako ty :D
Víš... první článek.. možná druhý... co jsem u tebe četla bylo o tom, že běháš, mám dojem :D
Hlavně že je to baví a jdeš si za cílem.. jen tak dál.
Já žeru jak mě napadne... a žádné velké změny :D
Krásně jsi článek napsala a souhlasím :)
Tak ahoj :)

2 Kix*♥ Kix*♥ | Web | 21. prosince 2015 v 20:47 | Reagovat

Já si myslím, že je to přeceňované... je to přesně jak ty píšeš - demotivující. Pokud chci něco změnit, musím ihned a ne čekat až na leden, kdy je "doba předsevzetí" - houbelec. Spíš je to jenom "tradice" stejně jako je tradicí, že se žádná předsevzetí prostě nedodrží a každý se na ně po pár dnech vykašle... já jsem názoru toho, že když chci něco změnit, musím jednat hned :-)
Docela se vidím v tom, že nedokážu udržet pořádek... já mám hlavně problém (taky) se skříní na oblečení, to je můj úhlavní nepřítel :D. Uklidím si tam, mám tam systém, ale pak se vždycky najde nějaká trhlinka... přijdu unavená, otrávená a rázem je skříň za pár dní plná chaosu -_-
Co se týká cvičení a stravy, fandím ti! Jen tak dál :-) Je skvělé, když to není jenom o tom, že musíš, ale když tě to baví, je to mnohem lepší a hlavně radostnější! Já taky cvičím, snažím se hýbat... se stravou je to u mě trochu horší, protože si (zatím) nedokážu odpustit sladké :D :-(, ale věřím, že se k tomu postupem času dopracuju :-), protože prostě CHCI :-)
Moc pěkný článek! A líbí se mi i fotka, sluší ti to :-)
A držím palce! Ať se ti daří ve všem, co máš ráda, čeho chceš dosáhnout... a hlavně - ať neztratíš motivaci a energii :-)

3 Elly Elly | Web | 21. prosince 2015 v 21:00 | Reagovat

Gratuluji, že se ti poměrně vše daří. Já, ať jsem se snažila, jak jsem se snažila, nikdy jsem do konce nic nedotáhla. :P

4 dadainka dadainka | Web | 22. prosince 2015 v 13:23 | Reagovat

Mě se nikdy nezadaří splnit nic :-)

5 Ell Ell | Web | 23. prosince 2015 v 7:03 | Reagovat

Já jsem vždycky předsevzetí (už jako malá) nesnášela. Nikdo to nikdy nedodržel, tak jsem si to nedávala. Když má člověk nějaký cíl, měl by se do toho hned pustit. Jinak se to nikdy nepovede.
S tím cvičením, hlavně opatrně, nepřežeň to, hlavně, ať se ti nic nestane. Není to myšleno, jako otravování, jenom rada z osobní zkušenosti.
Co se týče stravy, já jím naštěstí více méně zdravě. Sladké mi narozdíl od ovoce moc nechutná, ani brambůrky atd. Nejradši bych nejedla ani masa (protože mi fakt nechutná), jenže mi to doma není dovoleno.

6 Vall Vall | Web | 23. prosince 2015 v 12:08 | Reagovat

V menu máš moc hezkou fotku, na které ti to sluší! :)
Fotka v článku se mi také docela líbí :)
Já si předsevzetí na Nový rok dávám a docela se toho držím.
Já si stejně moc předsevzetích nedávám.
S uklízením to nemám těžké :D To, co si vytáhnu pak uklidím.
Já jsem docela pořádkový člověk.Když je někde bordel, tak jsem z toho na nervy a uklidím to :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama